Rada se minulý týden naposledy sešla v původním složení a úrokovou sazbu zvýšila o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Příští hlasování už bude pod taktovkou čtyř nových členů, kteří do bankovní rady usednou už za pár dní, tedy od 1. července.

V následujícím článku ti vysvětlíme nejen to, kdo jsou lidé, kteří mají spolu s novým guvernérem Alešem Michlem vytvářet měnovou politiku Česka, ale i jiné důležité poznatky. Třeba souvislosti o tom, proč se nyní nadstandardně zvyšují úrokové sazby, kolem čeho se vůbec točí spory mezi „starou“ a „novou“ generací centrálních bankéřů a jak může ČNB ovlivnit, jestli do budoucna vůbec dosáhneme na hypotéku.

Co je úkolem členů bankovní rady?

ČNB jakožto klíčová instituce v tuzemsku utváří měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Dohlíží také nad celým finančním trhem, včetně činnosti bank, pojišťoven či kapitálového a devizového trhu.

Nejvyšším řídicím orgánem centrální banky je právě bankovní rada. Jejími členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky. Bankovní rada se zpravidla obměňuje po šesti letech, členové zároveň nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. 

Celkem sedmičlenná bankovní rada ČNB také pravidelně na svých zasedáních hlasuje o nastavení hlavní úrokové sazby. Od té se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. 

Proč je složení bankovní rady důležité? 

Na konci letošního června skončí mandát guvernéru ČNB Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. ČNB tímto od července projde zásadním „personálním zemětřesením“, neboť do poslední chvíle není jisté, zda noví členové na ekonomické modely předchozích bankéřů navážou.