Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek nepřistoupila na zvyšování základní úrokové sazby, zůstává tak na sedmi procentech. Šlo tak o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová na webu. 

Měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB proběhlo poprvé v novém složení v čele s guvernérem Alešem Michlem. Michl se společně s dalším členem rady Oldřichem Dědkem dlouhodobě staví proti zvyšování sazeb.

Rozhodnutí ponechat sazby beze změn proto pro řadu odborníků, včetně hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera, nebylo překvapením.

Sazby měly zkrotit inflaci

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Vyšší sazby zpravidla brzdí ekonomický růst a působí tak proti inflaci. V praxi to znamená, že firmy se hůře dostanou k úvěrům a méně investují na rozšíření výroby, domácnosti si zase méně půjčují na bydlení a spotřební zboží. 

Podle ekonomky Heleny Horské je právě zvyšování úrokových sazeb součástí „receptu“ při boji s inflací. „Trh počítá s tím, že centrální banka bude několikrát za sebou ve výraznějších krocích zvedat úrokovou sazbu. Nikdo ještě lepší recept na inflaci, ve které by nebyla úroková sazba, nevymyslel. Pokud vymyslí, tak to bude na Nobelovu cenu,“ řekla dříve v rozhovoru pro Refresher.

Podobné stanovisko zastává také například Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. „Ke zkrocení inflace a jejímu návratu na dvouprocentní cíl do konce roku 2024 bude podle nás ČNB potřebovat výrazně přísnější měnové podmínky, než jaké ukazuje její prognóza. Sazby musí být vyšší a/nebo kurz silnější,“ komentoval Gürtler na Twitteru.

Naopak podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore CR, je ponechání základní úrokové sazby na stejné úrovni pro ekonomiku dobrou zprávou. A to s ohledem na poslední data statistiků, která ukázala slábnoucí meziměsíční růst spotřebitelských cen.

„Očekávám, že v nejbližších měsících začnou protiinflačně působit první zvýšení úrokové sazby z loňského roku. To ale bohužel nemění nic na tom, že nadále porostou náklady firem a mnohé z nich budou muset přistoupit k drastickým úsporným opatřením, včetně propouštění zaměstnanců, mají-li toto těžké období přežít,“ komentuje Kymlička.