Do třídy nedávno zesnulé americké političky českého původu Albright bude ústit ulice Medy Mládkové. Kromě dalších slavných žen zde bude mít ulici také například malíř Toyen, který se identifikoval jako muž.
Smíchov se dočká feminizace ulic, jako první ponese jméno Madeleine Albright kilometrová pěší třída v připravované čtvrti Smíchov City. Kromě Madeline Albright budou po významných ženách pojmenovány i další okolní ulice. Tímto krokem chce developerská společnost Sekyra Group připomenout památku žen, které v posledních dvou staletích bojovaly proti totalitě. Návrhu už dala zelenou místopisná komise pražské rady. Informoval o tom deník E15.
„Smíchov City je největší urbanizací v centrální Praze od doby výstavby Vinohrad. Na jeho podobě se podílí více než třicet tuzemských i zahraničních architektů. Od počátku jsme kladli důraz na veřejný prostor. Zároveň si přejeme, aby každá z našich čtvrtí, které v Praze budujeme, byla výrazem určité symboliky a identity. Ve Smíchov City chceme připomenout významné ženy, které spojuje celoživotní úsilí o svobodu, demokracii a boj proti totalitě,“ uvedl Luděk Sekyra, zakladatel Sekyra Group. Návrh na pojmenování šesti ulic, dvou parků a školy předložila vedení Prahy 5 Sekyra Foundation ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla s podporou dalších významných osobností.
Do třídy nedávno zesnulé americké političky českého původu Albright bude ústit ulice mecenášky Medy Mládkové. Ulice, která jde souběžně s centrální třídou, se bude jmenovat po vězněné disidentce Růženě Vackové. Kromě zmíněných dam bude mít ulice jméno také například disidentky Jiřiny Šiklové, parky ponesou jména Alice a Anny Masarykových a filozofky Hannah Arendt. Své ulice se dočká i Toyen, který mimo svou tvorbu prokázal odvahu, když u sebe za války skrýval čtyři roky židovského kolegu, jenž měl nastoupit do transportu.
Avantgardní malíř Toyen je široku společností vnímán jako žena. Sám se ale identifikoval jako muž a hovořil o sobě v mužském rodě. Tuto skutečnost připomněl na svém blogu i novinář a člen klubu Sysifos Petr Tomek. „Toyen nejen používal při hovoru o sobě mužský rod, nosil mužské šaty, změnil si jméno na rodově neutrální, ale také trpěl depresemi z rozporu mezi tím, čím byl fyzicky a jak se vnímal. Dnes má tento stav svoje medicínské označení – genderová dysforie,“ píše Tomek.
Organizace Trans*parent na jeho článek reagovala na své facebookové stránce: „Toyen rozhodně patřil pod širokou definici trans identit a může být důležitým vzorem pro dnešní generace mladých lidí, kteří*které se cítí ve své odlišnosti samy*i. Přestaňme významné postavy českých dějin vnímat jako svůj majetek a uvažujme o nich jako o samostatných lidech s právem na základní sebeurčení.“
